Co je potřeba vědět při koupi zlata

CENA zlata vers. jeho HODNOTA

Po druhé světové válce, roku 1946, byl zřízen zlatý standard Bretton Woods, což je 35 dolarů za trojskou unci. Tento systém fungoval do roku 1971.

Poté americký prezident Richard Nixon provedl razantní kroky, v jejichž důsledku došlo v roce 1971 ke zrušení „zlatého standardu". Ten byl přitom v USA založen již  v roce 1873.

Od roku 1971 již nejsou USD kryty zlatem, ale „národním dluhem" (na bankovkách je uvedeno: "Věříme v Boha"). Ten nyní dosahuje astronomické výše téměř 16,5 bil. USD.   Více informací: ZDE

 

Např., kdybyste měli Vaše finance uloženy v USD a převáděli byste je například po 10 letech na jinou měnu, mohli byste ztratit klidně 40% vložené peněžní částky kvůli pohybům kurzů měn. Tohle se u zlata nikdy nestane. Od roku 1833 je cena zlata bez mála 70 krát vyšší!! Jenom od roku 2001 do konce roku 2012 se cena zlata zvýšila více než šestinásobně!

 

Ptáte se: „Proč investovat do zlata?“

Odpovím známým výrokem J. P. Morgana: „Zlato jsou peníze, a nic jiného!“

Zlato a peníze od sebe nelze rozdělit. Zlato je ale ideální nástroj na ochranu peněz před inflací. Význam zlata je, bohužel, stále nedoceněn. Určitě to souvisí i s finanční gramotností a v nedostatečné informovanosti občanů o základních ekonomických informacích a trendech. Svoji významnou roli zde „hrají“ i  partikulární ekonomické a politické zájmy Evropy, Ameriky a Asie.

Státy a národní banky stále odmítají obnovení zlatého standardu. Můžeme tedy jen tušit, jak velkou moc asi zlato má. Na druhé straně stále roste počet bank, i v České republice, kde si „za přepážkou“ můžete fyzické zlato koupit. Podobně je to i u směnáren. Čím jsme si zasloužili tuto změnu? Instalují se čím dál tím více i bankomaty na zlato.

Protože zlato v zemské kůře se vyskytuje v poměru ke stříbru zhruba 1:15, měly by se ceny těchto drahých kovů pohybovat v tomto poměru. Skrze masívních a spekulativních manipulací na trzích (zejména hedgové fondy a taky národní banky), a s tím souvisejících častých výkyvech ceny kovů (volatilita), se snaží takto  odradit nezkušené investory od nákupu zlata. Asi vědí, proč to dělají.

Podle hodnocení expertů bylo dosud vytěženo z povrchu a nitra zemského přibližně 170.000 tun zlata, což odpovídá kostce o hraně cca 20,6 metrů, či 8.800 m3 čistého zlata. Přibližně polovina uvedeného množství jsou šperky. Ročně přibývá asi 2.500 tun nově vytěženého zlata. Podle současného stavu poznání se odhaduje, že hospodářsky vytěžitelné rezervy zlata na celém světě, se pohybují kolem 47.000 tun. Když tedy budeme těžit dnešní rychlostí, může se zlato těžit ještě cca dalších 20 let!!! Připočteme-li k tomu 53.000 tun zlata, které by za současných cen a techniky bylo nehospodárné těžit, dojdeme celkově k objemu zlata na naší planetě ve výši 265.000 tun.  


VÍCE ZLATA NA PLANETĚ NENÍ!!! Zde platí základní ekonomická poučka o poptávce a nabídce: „Čeho je málo, to je drahé!“

 

ZLATO, na rozdíl od názoru některých „bankovních škarohlídů“ nikdy nemůže ztratit svou HODNOTU. Tohle je největší rozdíl mezi papírovými penězi a zlatem.

ZLATO nepodléhá INFLACI. Důkaz: Hodnota zlata je stejná jako v době, kdy se narodil Kristus. Cena zlata se poměřuje k dolaru a ten za posledních 100 let ztratil 98 % své hodnoty. Proti tomu zlato si drží svou vysokou hodnotu již přes 5.000 let.

Zlato samozřejmě není všelék na veškeré ekonomické problémy. Jeho role bude ale stále sílit. Podíl zlata v portfoliu investora, tedy každého občana, nebo jeho rodiny, by měl být v rozmezí 15 až 30 %  svého majetku.  

Nikdy není pozdě začít, ale nejvíc profitují ti, kteří začnou co nejdříve.

Navíc zlato je jedno z mála platidel, které lze téměř po celém světě proměnit v peníze či služby a výrobky. Zlato je nejlepší možná volba jak zúročit Vaše peníze a pojistit je proti ztrátě jejich hodnoty.